V oblasti úspor energie se pojmem izolace rozumí zateplení neboli tepelná izolace. Tepelná izolace umožňuje snížit energetické ztráty staveb a projevuje se celkovou úsporou energie a snížením nákladů na vytápění. Teplo může unikat zdivem, kde je možné přistoupit k vnější nebo vnitřní izolaci. Izolovat lze i ostatní části domu – podlahu, strop či. Velký podíl na tepelných ztrátách mají také okna. Pro tepelnou izolaci se využívá v dnešní době řada umělých i přírodních izolačních materiálů.
Obsah článku
Tepelný izolant
Tepelné izolanty se využívají všude tam, kde je třeba zabránit předávání tepla, k tomu dochází nejčastěji, když je třeba zabránit úniku tepla (zateplení domu, potrubí, atp.) anebo v případě, kdy je třeba zabránit ohřevu nějakého materiálu (dřevěná držadla kuchyňského nádobí).
Dalším příkladem je izolování zdí a budov. Izolace z minerální vlny nebo celulózy (ekologicky využitý sběrový papír, rozemletý a ošetřený boritými solemi, které zabrání hoření, plesnivění atd. snadno aplikovatelné foukáním) zadržují vzduch a zpomalují jeho proudění, čímž snižují tepelné ztráty. Jednoduše řečeno, izolace stěn, podkroví a podlah vašeho domu nebo bytu zabraňuje tepelným ztrátám v zimním období (a také nárůstu tepla v letním období). Protože dochází ke snížení spotřeby energie za vytápění, vede to k nižším účtům za vytápění, nižšímu opotřebení kotle, dochází ke snížení emisí CO2 z elektrárny, snižuje se riziko globálního oteplování a klimatických změn.
Důležité vlastnosti tepelných izolací
U tepelných izolací se vyplatí sledovat několik vlastností, zejména tepelný odpor a zvukovou neprůzvučnost. Čím vyšší je tepelný odpor, tím lepší. U materiálů se často uvádí spíše „obrácený“ ukazatel, a to součinitel tepelné vodivosti λ (lambda). Ten uvádí, kolik tepla (chladu) může daným materiálem prostoupit, a tedy zde naopak platí, že čím nižší lambda, tím lepší tepelná izolace. V projektu a tepelném auditu budovy je většinou specifikován minimální tepelný odpor, který musí konstrukce splnit. Doporučuje se raději odpor o vrstvu ještě zvětšit nebo zvolit materiál s lepší (nižší) lambdou, aby zde byla vytvořena rezerva do budoucna (dnes jsou požadavky na minimální tepelný odpor například obvodových stěn nebo střech několikanásobně vyšší než před 20 lety).
Zvuková neprůzvučnost. Čím více tepelná izolace tlumí hluk, tím lépe. Je žádoucí maximálně utlumit hluk z okolí domu, jiných místností podkroví nebo třeba hluk od deště dopadajícího na střechu (to je zvláště důležité u plechových krytin).
Jak tepelná izolace drží tvar se projeví hned při montáži. Jak se vkládá do připraveného roštu a jak je snadné dokonale a bez mezírek vyplnit daný prostor, aby nikde nevznikaly tepelné mosty. Důležité je ale i vlastnost dlouhodobého „držení tvaru“. Pokud jde o nekvalitní tepelnou izolaci, může se po několika letech „sesedat“, a v původně dobře zaizolovaném prostoru se začnou projevovat tepelné mosty. Ty mohou způsobovat kondenzaci vodní páry v konstrukci. Vlhkost způsobí ještě horší izolační vlastnosti a problém se pak vyhrocuje a často může dospět až k poměrně finančně náročným opravám.
Izolace stropu a podlahy
Izolace stropu se týká především staveb s nevytápěnou půdou, popř. jde o izolaci spojenou s vestavbou podkroví. Strop obytných místností lze efektivně a levně izolovat položením izolačního materiálu přímo na podlahu půdy, složitější řešení je třeba použít v případě trámového stropu. Izolačním materiálem je pak zapotřebí zaplnit dutiny.
Izolace podlahy se provádí častěji u podsklepených domů, a to nalepením izolační vrstvy na strop sklepa. V případě, že se jedná o sklep s klenutým stropem, je stávající násyp klenby nahrazen násypem tepelně-izolačním. Podlahu na terénu lze dodatečně izolovat obtížněji. V úvahu přichází výraznější zásah do interiéru, v některých případech je možné izolovat zeminu pod stavbou.
Zateplení oken
Okny může teplo unikat trojí cestou: mezi rámem a křídlem, skrz sklo a materiálem rámu. Podle stavu okna se zateplení provádí buď repasí, nebo výměnou. Repase zahrnuje opravu rámů, zatěsnění okna a výměnu stávajícího skla za izolační dvojsklo. Výměnou celého okna lze výrazně snížit únik tepla oknem, ale je to nákladné řešení. Kromě kvalitních a těsných rámů vybíráme z široké nabídky dvojskel, popř. trojskel.
V současnosti dosahuje nejlepších izolačních vlastností okno s dvojsklem (popř. trojsklem) vyplněným kryptonem opatřené navíc reflexní fólií. Běžněji se vyplňuje prostor izolačních dvojskel argonem. Důležitou roli pro tepelné ztráty hraje materiál rámů (plast, dřevo, hliník, ocel a kombinace) a utěsnění všech částí okna i utěsnění okna jako celku.
Transparentní tepelná izolace
Transparentní tepelné izolace se v současné době teprve začínají masivněji používat. Transparentní izolaci si lze představit jako velmi silný svazek tenkých trubiček (slámek na pití), umístěných kolmo mezi dvě skla. Trubičky jsou velmi tenké, vyrobené z amorfního oxidu křemíku (speciální forma skla) nebo plastu, který propouští světlo. Izolační dílec o tloušťce 30 mm propustí téměř 50 % sluneční energie, resp. světla. V zimním dni dopadající sluneční energie ohřívá stěnu domu, v noci stěna díky izolaci nevychladne. Pro letní provoz jsou instalovány vzduchové klapky, které brání přehřívání stěny. Možnými oblastmi použití jsou systémy získávající světelnou energii, prosklené fasády, průsvitné stavební dílce, jakož i střešní konstrukce staveb halového typu. Materiál je obvykle nehořlavý a má dobré izolační vlastnosti (l = 0,02 W/mK).
Pokrytí fasád zelení
Pokrytí fasád zelení snižuje rychlost proudění vzduchu u vnějších stěn a tím brání odlivu tepla. Stále zelené popínavé rostliny takto poněkud přispívají k tepelné izolaci. Účinky jsou přibližně srovnatelné s 1 až 2 cm izolační vrstvy. Zastínění též snižuje rozpálení vnějších stěn. Domy chrání před orosením, poskytuje úkryt či potravu hmyzu a ptactvu. Pro jižní stěny je proto nejlepší použít rostliny, jež jsou v létě zelené a zbavují se listí, aby v zimě mohly sluneční paprsky ohřívat zdivo – například loubinec (psí víno). Pro stranu severní je vhodnější hustý porost stále zelených rostlin (např. břečťan).
Dotace na zateplení
Na zateplení domu jsou v současnosti v ČR poskytovány dotace z programu Zelená úsporám. Dotace se týkají zateplení fasády, střechy a podlahy (stropu sklepa). Dále se dotace vztahují na výměnu oken či dveří a pořízení systému rekuperace. Dotaci lze získat na kompletní i částečné zateplení domu. Původní podmínka provést několik zateplovacích opatření se změnila a základním kritériem se stala dosažená celková úspora tepla.