Kód BIC (Business Identification Code) jednoznačně identifikuje banku v mezinárodním platebním styku (podobně jako kód banky v tuzemském platebním styku). Skládá se z 8 nebo 11 znaků. Je založen na mezinárodní normě ISO 9362.
Uvádí se buď v osmimístném, nebo jedenáctimístném tvaru. Jako příklad si uvedeme kód Fio banky, který je FIOBCZPPXXX:
1. – 4. místo je písmenný kód banky (pro SWIFT tedy „FIOB“)
5. a 6. místo je kód země, kde banka sídlí (tedy Česká republika, „CZ“)
7. místo je kód města, kde banka sídlí (tedy Praha, „P“)
8. místo je status BIC kódu (tedy „P“, přičemž hodnoty A-Z značí aktivní možnost posílání swiftových zpráv a také plateb přes korespondenční banky)
9.- 11. místo je určené pro kód pobočky banky. (Tím se rozumí pobočka jako samostatný účastník, nikoliv kamenné pobočky v jednotlivých městech; používají ho především velké banky ve velkých zemích jako Německo podle členění na spolkové země apod. Pokud má banka jen jednu pobočku, doplní se tři poslední místa kódem „XXX“, který se pak zpravidla ve sdělení BIC vynechává; např. ČSOB má pouze jediný BIC „CEKOCZPPXXX“ pro celou ČR, obvykle se ale setkáte s krátkým tvarem „CEKOCZPP“. Při zadávání pokynu k europlatbě je třeba zadat vždy jedenáctimístný BIC. Tyto kódy poboček v Česku používá např. Oberbank)