Úspory energie jsou klíčovým slovem dneška. Vzhledem k tomu, že podle statistik spotřebují budovy ve vyspělých zemích až 40 % energie na svůj provoz, existuje ve stavebnictví značný potenciál energetických úspor. Zateplování fasád, výměna oken, stavba nízkoenergetických a pasivních domů jsou již relativně známými pojmy. V současné době ale čím dál častěji slýcháme i o tzv. aktivníc.
Aktivní (respektive nulový, případně plusový) je dům, který na svůj provoz nepotřebuje dodávat zvenčí žádnou energii. Z obnovitelných zdrojů ji totiž dokáže sám vyrobit tolik, kolik spotřebuje, případně o něco víc. Tato bilance je však jen teoretická, protože v praxi se elektrická energie vyrobená většinou pomocí fotovoltaických panelů obvykle dodává do veřejné elektrické sítě. Ačkoli jde o matematické porovnání energie spotřebované (dodané do domu z veřejné sítě) a vyprodukované (dodané domem do sítě), být na nule (ačkoli i teoreticky) je dobrý výsledek, jelikož dům vyrábí energii bez emisí CO2, a tedy bez negativního vlivu na životní prostředí.
Z úsporných staveb potřebují na svůj provoz nejvíce energie nízkoenergetické domy, konkrétně 50 kWh/m2 ročně. Pasivní domy jsou úspornější a za rok spotřebují pouze 15 kWh/m2 tepla. Ještě lépe jsou na tom domy nulové, které si vystačí s méně než 5 kWh/m2 tepla za rok (běžná novostavba dnes spotřebuje 80–140 kWh/m2 a náklady na vytápění se každoročně pohybují v řádech desítek tisíc korun). Aktivní neboli plusový dům je ještě úspornější a je vybaven vlastními energetickými zdroji, které vyrábějí více energie, než dům na svůj provoz potřebuje.