Fyzická osoba (známá také pod zkratkou FO) je právní pojem, který slouží k označení člověka jako jedince. Status fyzické osoby získá každý člověk okamžikem svého narození a ztratí okamžikem smrti či prohlášením za mrtvého, pokud s největší pravděpodobností nežije (u pohřešovaných osob).
U fyzických osob se rozeznává dvojí právní způsobilost. Jde o:
- Způsobilost k právům a povinnostem – právní subjektivita, které umožňují člověku účastnit se právního vztahu. Právní subjektivitu má také nenarozené dítě, pokud se narodí živé. Znamená to, že i počaté dítě může např. zdědit majetek.
- Způsobilost k právním úkonům – k ní dochází po dosažení zletilosti, tedy věku 18 let. Fyzická osoba způsobilá k právním úkonům může vlastním jednáním zakládat, měnit a rušit právní vztahy, rovněž nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Týká se to například uzavření smlouvy či svatby (manželství je možné ale i po dovršení 16 let věku s povolením soudu). Dosažením plnoletosti navíc získávají fyzické osoby trestnou odpovědnost v plném rozsahu. Za osoby, které nedosáhly plnoletosti, jednají jejich zákonní zástupci (většinou rodiče).
Fyzická osoba může být zbavená způsobilosti k právním úkonům (tzv. svéprávnosti), případně může být její způsobilost omezena. Soud k tomuto kroku přistupuje pouze ze závažných důvodů, např. na základě duševní poruchy. Není možné se statusu fyzické osoby samovolně vzdát.
Nezletilý je schopen nabývat v zásadě všech práv a povinností a je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.V ostatních případech, např. nákup dovolené desetiletým dítětem, musí nezletilého zastoupit jeho zákonný zástupce nebo je možné mu zákonným zástupcem udělit souhlas k takovému jednání, pokud není zákonem zvlášť zakázáno.