Fixace hypotéky je doba, po kterou je s bankou pevně sjednána úroková sazba. V období fixace nemá banka oprávnění měnit smluvně dohodnutou úrokovou sazbu u poskytnutého hypotečního úvěru. Období fixace se začíná počítat ode dne uzavření hypoteční smlouvy. Jakmile dojde ke skončení doby fixace, nabídne banka klientovi novou úrokovou sazbu, která odpovídá aktuální situaci na trhu. S koncem fixačního období lze také zažádat například o snížení či zvýšení splátek, čímž je následně prodloužena nebo naopak zkrácena doba splácení úvěru.
Nejčastější doba fixace je na 3 roky nebo 5 let. Méně často se hypotéky fixují na 7, 10, či 15 let, maximálně to může být až na 30 let. Doba fixace se stanoví už v žádosti o hypotéku a následně má vliv na úrokovou sazbu – čím kratší fixace, tím nižší úroková míra. V období, kdy jsou na trhu nízké úrokové sazby je však výhodnější zvolit delší fixaci, protože se očekává budoucí růst těchto sazeb. Nevýhodou delší fixace však bývá nemožnost splatit hypotéku dříve, bez toho aniž by si banka účtovala sankce.
Výhodou kratší doby fixace je větší flexibilita při umořování úvěru. Po skončení fixačního období je totiž možné hypotéku bez sankcí splatit. Pokud by to chtěl klient provést během fixačního období, zaplatí zato bance nemalé poplatky.
Pro koho je vhodná delší fixace:
Češi si chtějí nízké splátky hypotéky pojistit na co nejdelší dobu, volí proto stále častěji delší fixace úrokových sazeb. To je v období nízkých úrokových sazeb obecně vhodnější.
Delší dobou fixace se rozumí 5leté a víceleté fixace. Stále populárnější se např. stávají hypotéky se 7letou fixací. Hlavní výhodou je jistota stejné a neměnné úrokové sazby po dlouhou dobu.
Delší fixace je vhodná pro klienta s konstantní výší příjmů, který upřednostňuje stále stejnou výši splátky, a nepředpokládá předčasné splacení úvěru před koncem doby fixace.
Jestliže člověk neočekává, že by výrazně navíc hypotéku umořoval, ani nechce nemovitost prodat, nyní se vyplatí delší fixace sazby. Pamatujte ale, že sazby u delších fixací jsou o něco vyšší než u fixací kratších.
Hlavním argumentem proti dlouhým fixacím je, že v době fixace nelze hypotéku jednoduše splatit. Předčasné splacení hypotéky v průběhu fixace je totiž velmi nákladná záležitost. Klient pak nemůže hypotéku snadno refinancovat nebo nemovitost prodat, když se chce přestěhovat.