Bonita je celková finanční situace klienta. Zahrnuje solventnost, kredibilitu či schopnost dostát svým závazkům a především má prokázat, zda je žadatel schopen splácet úvěr.
Veškeré bankovní i nebankovní společnosti mají své interní systémy, které vyhodnocují bonitu klienta. Bohužel klient v mnohých případech nemá možnost ovlivnit, zda mu bude úvěr, kreditní karta, nebo jiný produkt o který žádá, schválen či zamítnut. Pokud má klient například negativní záznam v bankovní či nebankovní databázi, má tato skutečnost má vliv na posuzování bonity a platební morálky. Na základě bonity bývá také posuzována úroková sazba. Čím vyšší bonitu klient prokáže, tím nižší úrokovou sazbu mu banka nabídne a naopak. Vyšší úrokovou sazbou si banka kompenzuje vyšší riziko, které podstupuje, pokud má klient nízkou bonitu.
Bonita subjektu je nejčastěji posuzována bankami před poskytnutím úvěru nebo jinými subjekty před majetkovým vstupem do firmy, investováním nebo navázáním obchodního partnerství. Obecně hraje hodnocení bonity významnou roli ve věřitelsko-dlužnických vztazích. Shledá-li banka klienta úvěruschopným, vyjadřuje tak svou důvěru v jeho schopnost plnit své závazky. Čím lepší je bonita firmy, tím méně rizikovou se může jevit pro případné věřitele a tím levnější zdroje financování je schopna získat.
Struktura
- Nefinanční aspekty jsou takové charakteristiky, jejichž analýza vypovídá o tzv. podnikatelském riziku, tedy nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání nebudou odpovídat výsledkům očekávaným. Analýza podnikatelských rizik se zaměřuje zejména na typ podnikatelské činnosti, popis podnikatelského záměru, vlivy a souvislosti vnějšího prostředí a vlivy a souvislosti vnitřního prostředí podniku.
- Finanční aspekty jsou takové charakteristiky, jejichž analýza vypovídá o tzv. finančním riziku. To souvisí se způsobem financování podnikatelských aktivit, s kapitálovou strukturou podniku, likviditou, solventností či ziskovostí. Zatímco věřitele víc zajímá likvidita a solventnost, vlastníkům jde spíše o ziskovost.